Vinařská obec Novosedly je položena mezi novosedelskými kopci na východě a jihu
a řekou Dyjí obtékající Novosedly v těsné blízkosti na západě.
Východní část katastru obce zasahuje na západní hřeben Dunajovických kopců, který kryjí rozsáhlé vinohrady. Jsou zde nejrozsáhlejší viniční trati v celé České republice, které zabírají na 1000 ha, z nichž téměř 500 ha je na novosedelském katastru.
Už samo jméno obce (německy Neusiedel) naznačuje, že se jedná o kolonizační vesnici, založenou pravděpodobně v první půli l3. století. V písemných pramenech je poprvé připomínána v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klášteru. V roce 1552 získala obec výsadu obecního vinohradu a právo vinného šenku. V roce 1576 byla povýšena na městečko…
Vesnice se v polovině 14. století dostala k drnholeckému statku, u něhož zůstala až do roku 1848. Se vznikem nové organizace státní správy v roce 1850 byla obec začleněna do okresu Mikulov a od roku 1960 je součástí okresu Břeclav.
Pohnuté doby zažila obec v dobách česko-uherských válek v 15. století ve třicetileté válce a na začátku století 19. při vpádu armády císaře Napoleona.
Úřední český název Novosedly získala ves v roce 1921. Až do konce 2. světové války
žilo v obci převážně německé obyvatelstvo. Výjimkou bylo pouze několik českých rodin.
Po válce byla obec dosídlena novým českým obyvatelstvem z vnitrozemí.
Půdorys vesnice je dán silnicí, která vsí prochází a vede z Nového Přerova do Drnholce.
V místě odklonu z původního jihovýchodního směru k severu se ulice rozšířila
v trojúhelníkovou náves s kostelem sv. Oldřicha a dominantní budovou radnice z roku 1913.
Kostel je zasvěcený patronu strádajících a nemocných sv. Oldřichu. Je to jedna z mála dochovaných původních 
románských církevních staveb. Původní románská fáze je sice skryta pod pozdějšími úpravami gotickými i mladšími, přesto je možno v půdním prostoru spatřit románská okna, která zde byla odkryta při památkové obnově chrámu v roce 1946. Ve stěnách kostela jsou románské kvádříky a další stavební prvky.
K dalším památkově chráněným objektům v obci patří toskánský sloup s Madonou z konce 17 století na návsi, který byl restaurován mikulovským sochařem Radovanem Králem v roce 1992 , dvě kapličky pravděpodobně z přelomu
17 a 18. století a dvoje boží muka.
V minulosti obec užívala obecní pečeť, v jejímž poli je na trávníku postaven kostel. Z toho je patrno, že místní obyvatelé si výlučnost zdejší církevní stavby uvědomovali a její symbol vložili do pečetního pole.
25.listopadu 2003 udělil parlament ČR obci znak a prapor, na nichž je vždy ústředním motivem opět vyobrazení kostela převzaté sem ze zmíněné pečeti. Nově je však toto vyobrazení jak ve znaku, tak i na praporu doplněno o symboliku vinařství, když je
z levé i z pravé strany provázeno zlatým vinným hroznem.
