Historie obce

Už samo jméno obce, které zní německy Neusiedel, naznačuje, že se jedná o typickou kolonizační vesnici, založenou pravděpodobně v první polovině 13. století. Poprvé se v písemných pramenech připomíná v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klášteru.

Úřední český název Novosedly získala ves v roce 1921. Půdorys vesnice je dán silnicí, která vsí prochází a vede z Nového Přerova do Drnholce. V místě odklonu z původního jihovýchodního směru k severu se ulice rozšířila v trojúhelníkovou náves s kostelem sv. Oldřicha a dominantní budovou radnice z roku 1913. Vesnice se v polovině 14. století dostala k drnholeckému statku, u néhož setrvala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. 

Se vznikem nové organizace státní správy v roce 1850 byla začleněna do soudního i politického okresu Mikulov a od roku 1960 je součástí okresu Břeclav. Dne 8. října 1938 byly Novosedly jako pohraniční obec připojeny k Dolnodunajské župě.  Dobyty byly Sovětskou armádou až na samém konci války 8. května 1945. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 1 472 občanů, z toho bylo plných 90 % Němců. Proto poválečným konfiskacím propadlo z 1 756 ha půdy 1 735 ha a z 362 popisných čísel 325 zemědělských usedlostí. Do roku 1950 se do obce přistěhovala řada nových dosídlenců, nejvíce z Valašska z obce Hovězí (51 rodin), dále sem sméřovalo 40 rodin z Hodonínska z Lidéřovic a Dolních Bojanovic 139 rodinl. Do vsi přibylo i 21 osob ze Slovenska a 121 reemigrantů především z Bulharska a Jugoslávie. Blízkost zemské hranice a četné válečné události způsobovaly Novosedlům značné ůtrapy.  Tak za třicetileté války sice počet osedlých poklesl jen o 15 % (ze 62 na 53), jejich zbídačení neúměrnými daněmi na vydržování válčících armád však bylo značné. Úbytek osedlých byl po válce rychle nahrazen a při sčítání lidu v roce 1763 zde žilo 103 rodin se 468 obyvateli. Nejvíce obyvatel měly Novosedly v roce 1930 - plných 1 472 mužů, žen a dětí ve 332 domech. Po druhé světové válce sice počet obyvatel až do roku 1980 mírně stoupal, od té doby se však projevuje trvalé snižování počtu lidí bydlících v obci. Při sčítání lidu v roce 1991 zde žilo 1 188 obyvatel ve 309 trvale obydlených domech. Fara byla v Novosedlech zřejmě již od vzniku vsi a připomíná se už v roce 1276. V 15. století se však obyvatelstvo přiklonilo k nekatolickému vyznání a v roce 1565 tady působil luterský farář.  Za třicetileté války fara zanikla a obec byla přifařena do sídla panství v Drnholci. V sedmdesátých letech 18. století tu byla církevní správa obnovena a v roce 1859 byla lokálie povýšena na faru. Dnes je farnost součástí děkanství mikulovského a je spravována opět z Drnholce. Vedle toho je v obci kazatelská stanice českobratrské církve evangelické, kde se scházejí čienové této církve ze širokého okolí, nebot' podle sčítání lidu v roce 1991 se k ní hlásilo v Novosedlech 45, v Novém Přerově 74, v Jevišovce 42 a v Drnholci 41 osob. Kazatelské místo je spravováno z Břeclavi. Na novosedelské návsi stojí kostel který je zasvěcen patronu strádajících a nemocných sv. Oldřichovi.

Je to jedna z mála původních románských církevních staveb na okrese Břeclav.  Původní románská fáze je sice skryta pod pozdějšími úpravami gotickými i mladšími, přesto je možno v půdním prostoru spatřit románská okna, která zde byla odkryta při památkové obnově chrámu v roce 1946. Ve stěnách kostela jsou dochovány románské kvádříky a další stavební prvky jak v původní poloze tak sekundárně použité při pozdějších přestavbách. K dalším památkově chráněným objektům v obci patří zajímavý toskánský sloup s Madonou z konce 17. století na návsi, který byl restaurován v roce 1992, a dále dvě kapličky pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století a dvoje boží muka. Škola je v obci doložena již v době předhusitské. Pak však o jejích osudech nemáme žádné zprávy až do roku 1771, kdy snad byla obnovena.  Nová školní budova byla postavena v roce 1856 a vedle ní byla v roce 1920 postavena další budova české menšinové školy. Dnes je zde mateřská škola a nižší stupeň školy základní. Vyšší stupeň základní školy navštěvují děti v Drnholci. Obec doposud nemá udělen znak ani prapor1). V minulosti však užívala obecní pečef v jejímž poli je na trávníku postaven kostel. Z toho je patrno že místní obyvatele si výlučnost zdejší církevní stavby uvědomovali a její symbol vložili do pečetního pole.

Převzato z knihy: Emil Kordiovský, Jiří Danihelka: Brána do kraje. Vyd. první. 255 stran. Mikulov 1999.