Kultura

Předem je nutno připomenout, že obec byla po válce osídlena lidmi z různých koutů republiky. Takže se zde potkali různé kultury a povahy lidí, to dalo vzniknout různým kulturním tradicím, které se postupem času ustálily v životě lidí nebo naopak upadly v zapomnění.

V obci každoročně probíhá několik akcí, které mají již svoji tradici a pevnou pozici v kulturním životě Novosedelských občanů. K předním akcím patří bezpochyb Krojované hody, Slavnost vinobraní, Hasičský ples, Školní ples a Fašank (neboli masopust). V posledních letech se ovšem seznam akcí výrazně rozrůstá a kulturní program je velice pestrý.

Krojované hody

První poválečné hody se konaly v roce 1947, a termín konání byl v pozdní podzimní době - na Martina. Jelikož v těchto dobách ještě neexistovaly půjčovny oděvů používaly se kroje takové, jaké kdo měl doma nebo v rodině. Teprve v pozdější době se výběr kroje ustáli na kyjovském. V roce 1976 se přesunul termín konání hodů, ten by měl být dnem vysvěcení kostela (18. srpna), zpravidla bývají 2. neděli v srpnu.

V pátek chodí stárci po vesnici a zvou občany a zároveň prodávají vstupenky na sobotní zábavu. Po "zvaní" ( ve večerních hodinách) jdou stárci postavit "máju". Mája je symbolem hodů, staví se u radnice a následně je povinností stárků ji hlídat, aby nebyla ukradena přespolními. Každý stárek ještě postaví před dům svojí stárky malou májku.

V sobotu jdou chlapci žádat o své stárky u jejich rodičů, pokud je jim vyhověno, rodiče jim stárky svěří na dva dny a dvě noci. Jde se v průvodu s muzikou, průvod vychází od budovy radnice. Ve chvíli, kdy má každý stárek svou stárku, jdou požádat starostu obce o udělení hodového práva. Poté jdou krojovaní do kostela na mši a posvěcení hodů. V sobotu večer se koná zábava s dechovou hudbou.
V neděli, což by měl být hlavní hodový den, jsou odpoledne pořádány dětské hodečky.  Večer se opět koná zábava.
Poznámka: dříve zvaní probíhalo v sobotu a hodová zábava byla v sobotu, neděli a v pondělí.

Slavnost vinobraní

Vinobraní je znakem významné zemědělské činnosti - dokončení sběru hroznů, jde o oslavu bohaté úrody. První poválečná oslava novosedelského vinobraní se konala v roce 1958.

Pravidelná slavnost vinobraní byla obnovena v roce 2003. Panstvo, baron von Tiefenbach s chotí, rychtářem a komořím, na své vizitaci navštěvuje vinné sklepy a šenky a obnovuje právo vinného šenku. Panstvo doprovází po celou dobu průvod, který tvoří chasa, bůh vína Bacchus, obklopen dívkami, jenž představující čtvero ročních období, všudypřítomné cikánky, hotaři a prostý lid.

Masopust - fašank

Masopustní období vrcholí v sobotu před Popeleční středou tzv. fašankem. Masopustní průvod prochází obcí a je ve znamení různorodých masek, kde lze potkat kupř. řezníka, medvěda, babku kořenářku aj. Průvod doprovází halasná hudba, kde je zastoupen buben, ozembouch, harmonika aj.

S  fašankovou zábavou je spojen zvyk pochování basy. Basa je obřadně pochována před půlnocí na této zábavě. Poté by se měli lidé až do Velikonoc zdržet světských radovánek.


Zdroj: Vinařská obec Novosedly, Věra Lukačovičová Fojtová, 2006, Novosedly.